2. dubna 2015

Lissa píše - Aprílové počasí


Tak jsem se konečně dostala na blog! Hurá!


Po včerejším večerním sepisování recenze Druhá tvář na papír jsem se konečně trochu odreagovala a těšila se, až sepíšu i tenhle článek. Určitě vás napadá otázka, proč jsem recenzi nenapsala hned na počítač a nezveřejnila ji. Jednoduchá odpověď (žádné výmluvy!): můj bratr mi zabavil noťas, protože ten jeho cituji: Mám špatnou baterku na svém počítači, takže bych s ním nemohl do obýváku, abych mohl s mamkou složit čtenářský deník o Cestě do středu Země. A navíc, protože večer začala foukat a pršet, nám nešel internet. Ještěže člověk vynalezl papír!

Ale bylo fajn jen tak sedět a nemuset se učit do školy na další den, protože čtvrteční rozvrh je tak trochu na zabití a všichni se zase zbláznili, protože příští týden je čtvrtletní rada. Takže jsem seděla v křesle, psala recenzi a poslouchala rodiče a mého bráchu, jak tvoří čtenářský deník. A spadl meteorit! Nová hláška u nás doma.

Přesto všechno jsem byla tak nějak nakvašená. Hm, počasí u nás není zrovna normální - sněží velké chomáčky sněhu, pak na chvíli vykoukne sluníčko, potom začne pršet a, světe div se!, zase začne sněžit. Při tom všem fouká strašně silný vítr. Než jsem včera ráno došla na zastávku, byla jsem mokrá, i když jsem si vzala deštník. Samozřejmě zafungovaly zákony schválnosti: do minuty přestalo sněžit a foukat. Bezva na tom byla ta skutečnost, že jsem zničila deštník. Jak jste na tom s počasím u vás?

Za druhé za mou neaktivitu mohla škola. My puntíkaři máme ten problém, že všechno musí být perfektní. Jelikož mi minulý rok vycházela z chemie 2-3 (nakonec jsem to uhrála na dvojku), pro klid své duše jsem se přihlásila na chemickou olympiádu (popravdě to bylo i trochu z hecu - abych ukázala jednomu nafoukanému klukovi, že jsem můžu být lepší než on... o tom jindy). Čekala jsem, že se tam přihlásí spousta lidí. Ha ha. Dopadlo to tak, že jsem psala školní kolo s jednou o rok mladší holkou, kterou náš učitel chemie (u ní to byl i třídní) přemluvil, aby to aspoň zkusila. A já jsem postoupila. Do krajského kola. To je v háji! To bude ostuda! Takže se budu muset něco naučit, abych tam nešla dutá. Bezva.

Těším se na Velikonoce (*ironie*). Největší paradox je, že jsem se narodila na Velikonoční pondělí, a když se o tom náhodou zmíní, tak všichni "géniové" se mě zeptají, jak můžu slavit narozeniny na Velikonoce?! Sakra, lidi to je pohyblivej svátek!! Ale bude mi sedmnáct. Plus mínus za čtrnáct dní. Docela se těším. :)

No a poslední věc, která mě teď napadá, že bych se o ní měla zmínit - Noc s Andersenem. Byli jsme v muzeu umění na zvláštní výstavě věnované Maxipsu Fíkovi. Úžasný program, báječní průvodci a zajímavě zpracovaná výstava. Pokud vím, paní knihovnice hodně fotily, ale zatím mi nikdo žádné fotky neukázal. Asistovat dětem při plnění úkolů byla taky sranda. Přišlo mi, že tento rok byl lepší než ten minulý, možná to bylo i tím, že se sešel dobrý kolektiv. Možná. Ale těším se na další Noc s Andersenem. Těším se na letní prázdniny strávené v knihovně.

No, to by ode mě všechno. Aspoň doufám, že jsem vypsala všechno, co jsem měla v plánu.

Užívejte prázdniny!

Lissa

Žádné komentáře:

Okomentovat

Budu ráda za každý váš komentář. :-)